Rozhovor s Don Juan Disco

Ještě než Don Juan Disco v sobotu ovládne náš klub, připravili jsme si pro vás rozhovor s tímto brněnským kabaretiérem.

FB událost na FUNKIN | Don Juan Disco live: www.facebook.com/events/1586386168318677/

Ahoj, na začátek bychom se rádi zeptali na tvé jméno. Jak vzniklo? Jsi velký milovník?

Už v mládí, v Sokolu Telnice, jsem pokukoval po něžných stehnech dívek v modrých kalhotkách. Ženy zůstaly mou celoživotní vášní. Později, to už bylo v Bohunicích na sídlišti, často matky zamykaly vchody, ze strachu, že půjdu jejich dcerám zacinkat na hrášek. Ženy mně prostě nemůžou odolat, ale v mým pokročilým věku si už dost vybírám. Nepustím si k tělu kdejakou holku z Kohoutovic.

V BLOKu už jsi byl před 2 lety Jak se ti u nás líbilo?

Nejvíc! Strašně se na to těším. Ve Zlíně jsou nejkrásnější ženy a BLOK je přesně místo, který si dost užívám. Navíc zůstávám přes noc, takže neděli si můžu rovnou vymazat z kalendáře. Naštěstí jedu se svým fyzioterapeutem a výživovou poradkyní (Mistr má celiakii, pozn. redakce), tak ti na mě snad dají pozor.

Jakou aparaturu při show používáš? Jsi příznivce nejrůznějších efektů, jak tohle specifikum řešíš naživo?

Obsese efekty mě pomalu přešla. Plnej stůl efektů vypadá sice dobře a pár geeků to vždycky ocení, ale já hraju pro holky. Koncert je o emocích, o poselství lásky a kontaktu – a moc efektů při hraní ruší. Jasně, pořád zůstávám u Kaoss Padu 3 na zpěv, miluju delay a sampler. Tracky teď pouštím z Garagebandu na iPadu a efekty se tam povedly. Používám filter a repeater.

Plánuješ v současnosti nějaký nový projekt?

V podstatě každej den kolem oběda zakládám novou kapelu. Poslední projekt je skupina Zářiči, co by dělala cover verze East 17. První deska by byla eponymní, pochopitelně. No a druhá by byl záznam koncertu v Lulči. Vyšlo by to pouze na VHSce. Kostýmy máme nakoupený (v prodejně pracovních oděvů na Bratislavské) a chtěl jsem vystupovat se svářečskou helmou. Prostě takový východní Daft Punk. Já jsem továrna na dobrý nápady. Vím, co nepoletí a vím to dlouho dopředu. Za deset let udělám svůj vlastní revival. Bude se to jmenovat Don Juan Disco Reserva.

Tvůj hudební styl je hodně specifický. Jak bys ho charakterizoval? Vnímáš vůbec nějakou konkurenci?

Tak pochopitelně já žádnou konkurenci nemám. Proto tak často ztrácím motivaci! Dosáhl jsem v podstatě tak vysoké úrovně, že to ocení jen ti největší hudební eklektici. Jinak bych to ale nechtěl, publikum je narvaný jemnýma intelektuálama, co ocení moje textový existencionální nuance, jež perfektně zachycují všednost bytí. No a i když mluvím o prstování dorostenek, má to prostě obrovskej přesah a v tom spočívá to moje mistrovství. Jsem absolutně nejvtipnější člověk, co znám. Hlavně když se naliju bulharskou rezervou z krabice, to se občas dojmu nad svou dobrotou a pláču štěstím. V tvorbě mně to neskutečně pomáhá.

Co běžně posloucháš ve volném čase, tedy krom vlastní tvorby?

Nejradši mám zvuk rotavátoru, když jsem na chatě v Lysicích. Vesnický folklór mě přímo fascinuje. Když se vítr opře do fáborků májky vztyčené na návsi. Jsem neskutečnej romantik. Cokoliv mollovýho mě dojme k slzám.

Máš nějakou vysněnou spolupráci?

Chtěl bych dělat křoví v Duo Jamaha. Byl bych v kostýmu mořské panny a tleskal na dvě dřívka. Taky bych si rád dal koncert s Karlem Gottem – Mistr s Mistrem, ale marně hledám volnej termín.

Díky za rozhovor. Vidíme se v sobotu!

Díky čau.