Rozhovor s Martinem Riegelem

Martin Riegel: „Chceme latinskou hudební kulturu otevřít většímu počtu lidí.“

Když se řekne latino, většina lidí si představí hudbu, na kterou lidé pod vedením instruktora nacvičují sestavy plné otoček. My ale víme, že se na tento styl dá v klubu protančit celá noc. Právě takové pořádá ve Zlíně Martin Riegel. Tento DJ má rodinu v Kolumbii a přátelé z Kuby a Mexika. Právě na jihoamerickém kontinentu si latino styl získal jeho srdce a party, které zde zažil mu po návratu do Česka tak chyběly, že se rozhodl právě takové pořádat.

Více o Martinovi, ale i jeho oblíbené hudbě se dozvíte v rozhovoru, který jsme pro vás, společně s magazínem InZlín, připravili.

FB událost na další Latino Party v BLOK 12 najdete ZDE

Zdravím, pro neznalé se tě úplně na začátek zeptám, co všechno vlastně hudební žánr latino zahrnuje… Co latino je, co naopak už není a jak se škatulkuje.

Ahoj. Obecně je latino hudba ze Střední a Jižní Ameriky vycházející z rytmů latinského a afrického kontinentu. Pod tento žánr se řadí tradiční styly salsa (se spoustou rytmických odnoží – cha cha, mambo, guaracha…), merengue, nebo třeba pomalejší a smyslnější bolero a tango. Poslední zmíněné styly jsou ovšem především u mladší generace na ústupu. Asi 25 let zpátky se z Portorika rozšířil reggaeton, 15 let zpátky pak Bachata z Dominikánské republiky a poslední 2 až 3 roky je především v Evropě populární Kizomba z Angoly.

Pro spousty Evropanů znamená latino například Gipsy Kings nebo německá zpěvačka Loona :-). Pro rodilého Kubánce to ale opravdu latino není. Pak jsou tu interpreti, kteří mají i echt latinské věci, jako třeba Shakira – La Bicicleta, ale v ČR jsou naopak známí spíše komerční produkcí typu Waka Waka.

Latino Party v BLOK 12

Jaké jsou historické souvislosti? Kdo je dnes ve světě typickým posluchačem latina?

Historicky se v latinu míchá spousta etnických rytmů původních obyvatel Jižní Ameriky, evropských přistěhovalců a otroků z Afriky. Je zde tedy zastoupeno reggae, flamenco, africké bubny apod. Spousta Kubánců a Portorikánců šla ve 20. století za lepším životem do USA, takže se tam míchají i prvky černošské americké komunity – jazzu, soulu, r&b a v neposlední řadě hip-hopu. Mladá generace ve velkém žije reggaetonem, všichni tančí salsu a stará generace poslouchá bolera nebo mexické ranchero (takový latinský Karel Gott je Vicente Fernández, zkuste vygooglit, je to sranda). Všechny posluchače pojí horká krev, sexy tanec, slunce, úsměv, pohoda, rum a tequila!

Jak se šíří novinky? Existuje i tady klasické rozdělení na mainstream a underground?

Jelikož se v Jižní Americe mluví v podstatě jenom španělsky nebo portugalsky, je šíření hudby pro interprety velice jednoduché. To platí i pro komerční zpěváky, kteří nazpívají anglickou a španělskou verzi a hned pokryjí půlku světa. Trh je tedy opravdu veliký a z undergroundu se postupně profilují opravdové celebrity – například poslední dobou úspěšný J Balvin z kolumbijského Medellinu. Začínal jako lokální zpěvák reggaetonu a dnes má skoro miliardu zhlédnutí u jednoho songu. Před pár lety zažil podobný vzestup Don Omar z Portorika.

Jaké v žánru aktuálně vládnou trendy?

Poslední dobou se tady v Evropě prosazují pomalé smyslné styly Kizomba, Bachata nebo případně Zouk. Ve světě mi přijde, že se mainstreamoví interpreti snaží propojovat různé styly, případně hledají inspiraci v tradičních subžánrech. Hodně se prosazuje Cumbia, případně Vallenato z Kolumbie.

Jak ses k latinu dostal ty? Díky spojce z Kolumbie máš vše z první ruky a přístup přímo ke kořenům. Jak velká je to výhoda?

Jak píšeš, mám rodinu v Kolumbii a taky moc dobré přátele z Kuby a Mexika. Hrál jsem na česko-venezuelské a česko-chilské svatbě. U nás doma běží dost často kolumbijské rádio, takže to mám z první ruky. Nevýhoda je trochu v té velikosti stylu. Hudby je opravdu hodně, takže nejsem schopný pokrýt úplně všechno. Snad pro nějakého Chilana nehraju třeba moc kolumbijsky.

Čím si latino získalo tvé srdce? Kdy to začalo?

Začal jsem latino poslouchat asi až po druhé návštěvě Kolumbie. Zamiloval jsem se především do salsy. Baví mě zejména ta s prvky jazzu. Ale v poslední době mě začal bavit i reggaeton, protože je to prostě dobrá párty! Nejsou k němu žádné konkrétní kroky, tančí se sólo nebo v páru a pokud se lidi odváží, tak je to i dost tělo na tělo.

Posloucháš taky něco jiného nebo je to pro tebe plný úvazek?

No jasně. Zase poslouchat to pořád dokola nejde. Respektive jde – ale přímo na místě činu, v Karibiku. Já vůbec potřebuji poslouchat víc věcí, než se zaměřovat jen na jeden styl. Pod jiným jménem hraju občas v BLOKu 12 na tanečních parties, v autě na flashce mám Radiohead, Nick Cave nebo i Etta James.

Jak se na tuhle muziku tančí? Ten hlavní proud byl u nás vždycky tak trochu hltán spíše páry ve středním věku. Vy cílíte spíše na klubovou scénu a mladší publikum. V čem je rozdíl?

Jak říkáš. Mám pocit, že v ČR má latino pověst hudby pro páry ve středních letech, které se schází jednou až dvakrát za týden a nacvičují nové sestavy a otočky. V kurzu jsou také skupinové výuky kroků pod vedením instruktorů. Snažím se hrát i pro ně. Ale chceme latinskou hudební kulturu otevřít většímu počtu lidí, kteří se chtějí bavit, tančit, seznámit se a užít si pořádnou party.

Hudba pro páry nebo spíše solo?

Řekl bych, že v BLOKu 12 je to tak půl na půl. A bylo to tak i na party na pláži nebo na střeše mrakodrapu v Bogotě. To se mi na latinu líbí, jde to tak i tak. Chodí páry, kámošky, skupinky známých, starší i mladší. Kdo chce, tančí sám nebo ve skupině, kdo chce, vyzve někoho k tanci. Je to skvělé místo k seznámení.

Jak vnímáš eventy ve zlínském BLOKu 12? Jsou něčím specifické?

V BLOKu je to super, taky díky studentům z Erasmu a místní latino komunitě. Začínáme v 9 a někteří vydrží na parketě celou noc až do 5 do rána. To se vídá málokdy. V BLOKu k tomu míchají i super karibský drink Coco loco a mají i skvělé rumy. Bez rumu to ani není latino party .

 

Díky za rozhovor. Těšíme se na další Latino Party